Efektivní automatizace, stabilní dodávky elektrické energie a maximální digitalizace – to jsou základní předpoklady fungování úspěšného moderního chemického provozu. Pokud chceme dosáhnout co nejlepších výsledků, neměly by se tyto tři pilíře řešit samostatně, ale mělo by se hledat jedno celistvé řešení v podobě vertikály protínající tento sektor ve všech jeho úrovních.
Tak, jako v průmyslové výrobě efektivní a flexibilní technologie hrají klíčovou roli, ani v zemědělství to není jinak. Spolehlivost a efektivita zařízení jsou v této oblasti snad ještě důležitějšími faktory úspěchu, vzhledem k závislosti úrody a chovu dobytka na přírodních podmínkách. O to důležitější je mít maximálně flexibilní a výkonné zařízení, jež spolehlivě obstará každodenní potřeby zvířat, zaseje v agrotechnické lhůtě a sklidí v ten správný čas. Proto zemědělci neustále zdokonalují své technologie, které zaručí precizní, spolehlivou a ekologickou výrobu.
Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.
SINUMERIK ONE je další generace řídicího systému, díky kterému společnost Siemens opět posunula hranice propojení CNC řízení a digitálních technologií. Současná špička v oblasti inovací. Co však stálo za vznikem číslicového řídicího systému a kdo jej uvedl do provozu? „Důležitým aspektem k úspěchu je překonat strach z toho, co je příliš nové, i se všemi následky.“Werner Feist, 1960 Tak jako vrcholky hor mohou být dost zrádné a mnohdy vám nezapomenutelný výhled umožní až po dlouhém a náročném výstupu, tak je to často i v historii a v jejím vývoji. Ne vždy vidíme u výsledku jeho původ a cestu k jeho dosažení. A pokud se podíváme na ranné začátky vývoje systému SINUMERIK, zjistíme, že měl více než jeden začátek. Před 60 lety – v září 1960 – společnost Siemens s podporou svých zákazníků poprvé představila číslicový řídicí systém na průmyslovém…
Digitalizace je hlavním faktorem pro konkurenceschopnost a růst všech výrobních podniků napříč všemi průmyslovými odvětvími. Důraz na modernizaci a optimalizaci výrobních procesů, zvyšování efektivity, flexibility a kvality a snižování energetické náročnosti výroby byl kladen již před nástupem Průmyslu 4.0. I když je digitalizace tématem vysokého zájmu, je stále ve fázi vývoje. Dva základní přístupy firem Existují dva základní přístupy firem. První skupina disponuje ERP produkty a jeví rysy digitálního podniku. Digitalizace jde od úrovně ERP funkcionality přes MES/MOM systémy se snahou propojit vrstvu automatizace. Využívají se zde další řešení pro integraci s výrobními linkami, stroji a roboty. Tato vize budoucnosti tzv. „digitálního ERP podniku“, je založena na tzv. digitálním jádru, tj. databázi jež je schopna zpracovávat všechny podnikové informace v reálném čase pro veškeré…
MindSphere je cloudový operační systém pro průmyslový internet věcí od společnosti Siemens, který propojuje fyzické objekty s digitálním světem. Platforma MindSphere je nabízena jako otevřená služba (PaaS) – otevřený partnerský ekosystém umožňující vývoj nových aplikací, které jsou průběžně dodávány na trh. Zákazníci si tak mohou sami vytvářet a využívat aplikace podle vlastní potřeby, aniž by si sami museli složitě budovat vlastní infrastrukturu nebo se vypořádávat se spoustou složitých softwarových balíků.
Cílem Průmyslu 4.0 je vylepšit efektivitu a produktivitu v průmyslové automatizaci aplikováním principů informačních technologií. Výsledkem je obrovské množství dat, která mohou znamenat potenciální obchodní příležitosti pro výrobce. Problémem ale je, že posílání všech těchto dat do a z cloudu je velmi časově náročné, drahé a vysoce nepraktické.
Polyamid je základním materiálem pro výrobu celé řady předmětů každodenní potřeby – od oblečení a obuvi až po automobilové komponenty. Společnost Cathay Industrial Biotech Ltd. dnes ve své digitální továrně v Číně vyrábí tento oblíbený materiál z obnovitelných zdrojů – z biomasy.
Pracoviště procesních inženýrů svým stářím obvykle odpovídají stáří samotných výrobních závodů, v nichž se nacházejí, často jsou staré 30 a více let. Digitální transformace však klade na automatizaci výrobních provozů nové požadavky. O koncepcích a technologiích budoucnosti jsme hovořili s profesorem Leonem Urbasem, vedoucím katedry technologie řízení procesů na drážďanské technické univerzitě, a Eckardem Eberlem, ředitelem obchodní jednotky Process Automation ve společnosti Siemens.
3D tisk nebo, chcete-li, aditivní výroba či rapid prototyping je způsob výroby známý již od 80. let. Na rozdíl od subtraktivních technologií, které jsou založeny na odebírání materiálu, je jeho základem postupná výstavba požadovaného tvaru tzv. vrstva po vrstvě.
Výroba čokolády má svá pevně daná pravidla a jejich sebemenší porušení může skončit znehodnocením celé šarže. Každý technologický krok i stupeň Celsia zde hrají roli. Přerušení výroby nepřichází do úvahy. Ve společnosti Nestlé v Olomouci proto při modernizaci rozřazovacího dopravníku, který optimalizuje tok čokoládových výrobků k balicím linkám, záleželo na každém detailu. Kompletní zakázku dodala společnost Siemens.
Umělá inteligence se dostala do bodu, kdy může být nastavena tak, aby spustila další vlnu technologického průlomu. Techniky hlubokého učení, na kterých to celé stojí, jsou ale silně omezeny vlastní neschopností poskytnout kontext. Tyto mezery vyplňují tzv. znalostní grafy, čili grafické znázornění vztahů. Výsledkem může být svět nových aplikací.