Skupina Siemens se podílí na budování největšího bateriového úložiště v Česku. Bude součástí nezvyklého moderního zdroje, který bude pomáhat zajišťovat bezpečný chod české rozvodné sítě.
Když kapacita sítě pro distribuci elektřiny v Bachledově dolině přestala dostačovat, bylo třeba začít hledat řešení. Výběr vhodné technologie komplikoval náročný terén i ekologické aspekty, které musely být zohledněny. Inteligentní, ekonomické a zároveň ekologické řešení se nakonec objevilo v podobě bateriového úložiště od společnosti Siemens.
Situace, když tato zařízení zasáhnou a elektrická zařízení se octnou bez dodávky energie potřebné k jejich provozu, je nepříjemná. Ale zároveň je to fyzický důkaz toho, že tito nenápadní strážci sítě bezchybně plní svou funkci.
Evropská unie bude muset na základě závazku, který si na své cestě k uhlíkové neutralitě uložila, do roku 2030 upravit své energetické hospodářství tak, aby alespoň 32 % energie získávala z obnovitelných zdrojů. To bude jinými slovy znamenat, že téměř třetina zdrojů bude z velké části závislá na aktuálních přírodních podmínkách a jejich regulační možnosti pro zajištění výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě budou omezené; slunci a větru zkrátka neporučíme.
Více než 90 % veškeré elektřiny vyráběné v České republice pochází z parních turbín – ať už jsou instalovány v tepelných, anebo v jaderných elektrárnách. Podobný poměr uvádějí statistiky také třeba ve Spojených státech. Jak vidno, parní turbína je pořádně užitečný stroj, i když není svým principem úplně nejnovější. Je dokonce starší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Tři kontejnery, 4 MW výkonu, 2,5 MWh kapacity. Největší bateriové úložiště zapojené do české energetické soustavy v Plané nad Lužnicí toho díky svým funkcionalitám zvládne opravdu hodně.
Statistiky jsou neúprosné. V roce 1990 produkoval v ČR průmysl 51 milionů tun oxidu uhličitého za rok a doprava 7 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Průmysl byl sedminásobně větším iniciátorem klimatických změn než doprava. V roce 2016 byl poměr opačný, v ČR vyprodukoval průmysl 9 milionů tun oxidu uhličitého za rok a doprava 18 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Doprava se stala dvojnásobně větším iniciátorem klimatických změn než průmysl. Zároveň je doprava též v ČR největším a trvale rostoucím konečným spotřebitelem energie.
Kolínský závod TPCA je v současnosti napájen z rozvodny ČEZ TR Ovčáry 110/22 kV ze sítě 22 kV se zhášecí tlumivkou. Jedná se tedy o zhášenou síť, ve které jsou při vyladění tlumivky minimalizované zemní proudy při jednofázových zemních poruchách. Pokud v této síti dojde k zemnímu spojení, dispečer ČEZ na základě signalizace z ochran provede podle dispečerského řádu lokalizaci zemní poruchy, vymanipulování vývodu s poruchou a tento vývod je následně vypnut. Předpokladem pro správnou a rychlou lokalizaci zemních poruch jsou spolehlivé zemní směrové ochrany na jednotlivých vývodech z napájecí rozvodny. Celá síť 22 kV v TPCA je kabelová, a pokud nedojde k včasné lokalizaci místa se zemní poruchou, hrozí přehoření této poruchy na mezifázový zkrat.
Siemens začal nabízet Junelight Smart Battery, akumulátorový systém určený pro domy s vlastní výrobou z obnovitelných zdrojů.
Jedním z nelehkých úkolů, kterého se lidstvo bude muset v souvislosti se změnou klimatu zhostit, je celosvětová dekarbonizace ekonomiky. Cestou k dosažení tohoto cíle je mimo jiné soustavné rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a jejich integrace do rozvinutých průmyslových, energetických a mobilních infrastruktur.
Předchůdcem měřicího systému SCADA bylo v mnoha dispečerských centrech špendlíkové schéma. Po desítky let se do ručně zakreslovaného nákresu distribuční sítě zapisovaly poruchy i plánované opravy. S nástupem počítačové techniky a informačních systémů se začaly „špendlíky“ postupně nahrazovat měřicím systémem SCADA. Ve společnosti PRE distribuce se rozhodli pro další zdokonalení systému o vizualizaci 400V sítě. Více informací o tomto jedinečném projektu se dozvíte z rozhovoru s vedoucím sekce Řízení sítí, Ing. Jiřím Hradeckým.
