Jedním z nelehkých úkolů, kterého se lidstvo bude muset v souvislosti se změnou klimatu zhostit, je celosvětová dekarbonizace ekonomiky. Cestou k dosažení tohoto cíle je mimo jiné soustavné rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a jejich integrace do rozvinutých průmyslových, energetických a mobilních infrastruktur.
Lidstvo čeká elektrická budoucnost, a proto je třeba se už nyní připravit na to, že elektrické sítě budou vypadat jinak než dosud. „V roce 2050 se bude na světě jen pro dopravu používat více elektřiny, než se celkově vyrábí nyní,“ řekl v rozhovoru pro HN Michael Weinhold, šéftechnolog energetické divize firmy Siemens.
Na poloostrově Poolberg u dublinského přístavu vyrostla spalovna komunálního odpadu, která tuto nepotřebnou hmotu přemění na elektřinu pro 80 000 domácností a teplo pro dalších 50 000 domovů. Projekt na výrobu energie z odpadů (Waste-to-Energy) vznikl na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Mořské, tzv. offshore, větrné elektrárny jsou velice slibným zdrojem elektrické energie budoucnosti. U evropských břehů fungují především v Severním a Baltském moři. Jejich instalace je bohužel přísně limitována hloubkou vody, která nesmí přesáhnout 50 metrů. Z tohoto důvodu je nelze umisťovat do vzdálenějších míst oceánů ani ke strmě se svažujícím břehům kontinentů. Tento problém částečně řeší technologie plovoucích větrných elektráren, kterou lze použít i v hloubkách několika set metrů.
Mořské, tzv. offshore větrné elektrárny jsou velice slibným zdrojem elektrické energie budoucnosti. U evropských břehů fungují především v Severním a v Baltském moři. Jejich instalace je bohužel přísně limitována hloubkou vody, která nesmí přesáhnout 40 – 50 m. Z tohoto důvodu je nelze umisťovat do vzdálenějších míst oceánu ani ke strmě se svažujícím břehům kontinentů. Tento problém částečně řeší technologie plovoucích větrných elektráren, které lze použít i v hloubkách několika set metrů.
Výpadky elektřiny v důsledku nejrůznějších technických závad a přírodních katastrof jsou noční můrou všech aglomerací, které jsou na elektřině zcela závislé. Řešením jsou distribuované energetické systémy s nezávislými zdroji, kde porucha jednoho neovlivní fungování druhého. Pilotní projekt, který testuje fungování takových mikrosítí, byl nedávno spuštěn v Brooklynu v New Yorku.
Kromě pozice největšího světového dodavatele pro plynárenský a ropný průmysl v uvedené oblasti koncern v neposlední řadě získal i výrobní závod na kogenerační zdroje pro decentrální výrobu elektřiny a tepla. Nicméně Dresser Rand v rámci koncernu Siemens kombinuje a řídí zejména aktivity týkající se kompresorů.
Společnost Siemens podepsala smlouvy v hodnotě osmi miliard eur na vysoce účinné, zemním plynem poháněné elektrárny a větrné elektrárny, které oproti současnému stavu posílí objem výroby elektrické energie v Egyptě o více než padesát procent. Projekty dodají do egyptské rozvodné sítě dalších 16,4 gigawattu, podpoří rychlý ekonomický rozvoj země a uspokojí energetickou poptávku rostoucí populace.
Při výrobě elektřiny se čas počítal v desetiletích. V těchto jednotkách se celkově plánovaly a pak připravovaly a opravdu stavěly velké výrobní zdroje, v takových jednotkách se také počítalo s jejich využíváním a pak uvažovalo o jejich rekonstrukci, a na takovou dobu se plánovala i jejich náhrada, když dosluhovaly. V týchž jednotkách je potřeba počítat i nyní, ale okolní svět to přestává umožňovat. A tak přestává být jasné, kam zamíří elektroenergetika už v nejbližších letech.
Nástup obnovitelných zdrojů vzbudil otázku, jak energetici dokážou zkrotit jimi způsobené nestability v síti. Zatím se jim to daří dobře, a na trh už vstupuje nová generace nástrojů, které jejich možnosti ještě rozšíří. Brzy byste mohli mít jeden takový u vás v ulici.
V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.
Japonsko hledá způsoby a místa kde a jak postavit elektrárny, které by neohrozilo zemětřesení ani vlny tsunami. U pobřeží některého z japonských ostrovů by tak v blízké budoucnosti mohla plout elektrárna s kombinovaným cyklem. Koncept takovéto elektrárny představily společnosti Sevan Marine a Siemens.
