Skúsenosť Východoslovenskej distribučnej ukazuje, že vo vybraných lokalitách môže byť plávajúca akumulácia energie ideálnym doplnkom pri skvalitňovaní sieťovej infraštruktúry.
Evropská unie bude muset na základě závazku, který si na své cestě k uhlíkové neutralitě uložila, do roku 2030 upravit své energetické hospodářství tak, aby alespoň 32 % energie získávala z obnovitelných zdrojů. To bude jinými slovy znamenat, že téměř třetina zdrojů bude z velké části závislá na aktuálních přírodních podmínkách a jejich regulační možnosti pro zajištění výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě budou omezené; slunci a větru zkrátka neporučíme.
Když začaly ve 20. letech minulého století pronikat na naši železnici benzínem i naftou poháněné motorové vozy, držely v rukou oproti parní trakci nepopiratelné trumfy. Přinesly nižší náklady, snadnější údržbu, vyšší flexibilitu, umožnily nová konstrukční řešení. Postupující elektrifikace železnice je sice vytlačila z hlavních tratí, ale na tratích „bez drátů“ dominují dodnes. Nyní se však zdá, že pokrok v technologiích a odklon od fosilních paliv je o tuto pozici připraví.
Tři kontejnery, 4 MW výkonu, 2,5 MWh kapacity. Největší bateriové úložiště zapojené do české energetické soustavy v Plané nad Lužnicí toho díky svým funkcionalitám zvládne opravdu hodně.
Statistiky jsou neúprosné. V roce 1990 produkoval v ČR průmysl 51 milionů tun oxidu uhličitého za rok a doprava 7 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Průmysl byl sedminásobně větším iniciátorem klimatických změn než doprava. V roce 2016 byl poměr opačný, v ČR vyprodukoval průmysl 9 milionů tun oxidu uhličitého za rok a doprava 18 milionů tun oxidu uhličitého za rok. Doprava se stala dvojnásobně větším iniciátorem klimatických změn než průmysl. Zároveň je doprava též v ČR největším a trvale rostoucím konečným spotřebitelem energie.
Siemens začal nabízet Junelight Smart Battery, akumulátorový systém určený pro domy s vlastní výrobou z obnovitelných zdrojů.
Jedním z nelehkých úkolů, kterého se lidstvo bude muset v souvislosti se změnou klimatu zhostit, je celosvětová dekarbonizace ekonomiky. Cestou k dosažení tohoto cíle je mimo jiné soustavné rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a jejich integrace do rozvinutých průmyslových, energetických a mobilních infrastruktur.
Stále více lidských aktivit se odehrává v interiérech. Leccos o tom vědí ve Finsku, kde zimy jsou dlouhé, a lidé proto vyhledávají místa, kde je teplo a kde mohou strávit příjemně volný čas. Jedním z takových míst je – pro někoho možná poněkud překvapivě – nákupní centrum Sello ve městě Espoo. Mezi Finy je však vnímáno nejen jako prostor určený k nakupování, ale také jako prostor podporující komunitní život. Přispívají k tomu i služby založené na údajích a datové analytice dodávaných společností Siemens.
Galapážské souostroví ve východním Pacifiku vstoupilo do dějin vědy jako místo, které umožnilo Darwinovi, aby pochopil evoluční principy vývoje. Teď tu probíhá jiná evoluční změna – energetické zásobování začal zajišťovat unikátní systém, který by se měl rozšířit i do jiných míst.
Minulosti i současnosti rozvodných sítí vévodí střídavý proud. Ale stejnosměrná konkurence začíná z jeho království ukrajovat. Experimenty ukazují, že svým pánům dokáže přinést značné úspory.
Akumulační technologie Siemens využívají globální zázemí společnosti Fluence, která vznikla na začátku roku 2018. Jedná se o společný podnik Siemens AG a americké firmy AES kombinující know-how obou společností. Ke dnešnímu dni Fluence získal zakázky na 70 projektů bateriových úložišť o celkové velikosti více než 600 MW, což tvoří 1/5 celkového světového instalovaného výkonu těchto řešení. Mezi hlavní cíle Fluence patří zásobování energií, snižování nákladů, zlepšování energetických systémů a vytváření udržitelnější budoucnosti. Po celém světě dochází k přechodu od centralizovaných energetických systémů k decentralizované a obnovitelné energii. Se stárnoucí infrastrukturou čelí energetické komunity závažným výzvám – modernizaci stávajících sítí pro potřeby příštího století.
Spalovacími motory poháněná vozidla mají vysokou spotřebu energie, produkcí CO2 přispívají k nežádoucím změnám klimatu a exhalacemi poškozují zdraví obyvatelstva. Nejen proto je budoucnost železniční dopravy spojena s elektřinou. Nové technologie urychlí její nástup i na vedlejších tratích.
