Energetika strana 7

Ukazuje se, že lidstvo zřejmě nedokáže změnit způsob života a ekonomiku natolik, aby zbrzdilo změnu klimatu. Vědci tedy přemýšlejí, zda by na tento fenomén nemohli vyzrát jinak. A vznikl nový termín – geoinženýrství. Říká: co jsme pokazili, dokážeme díky technice napravit.

V diskusích o alternativních zdrojích elektrické energie se v posledních letech vedle solárních kolektorů a větrných farem stále více hovoří i o technologii OTEC (Ocean Thermal Energy Conversion). Tato technologie k tvorbě elektřiny využívá teplotního rozdílu mezi studenější vodou nacházející se v mořských hlubinách a teplejší vodou při hladině. O obrovském zdroji energie ukrytém v oceánech přemítal již Jules Verne ve své knize Dvacet tisíc mil pod mořem. Jeho románová vize se nyní stává skutečností.

Před jedním stoletím zažíval vyspělý svět téměř stejně rozsáhlou technologickou revoluci v osvětlení jako dnes. Byla to doba, kdy kov vytlačil bambus a želatinu.

Rotor o průměru dvojnásobku rozpětí dopravního letounu, věž o výšce pětadvacetipatrového věžového domu. moderní větrné elektrárny dorostly do velikosti gigantů. Celosvětově největší větrná farma těchto obrů v červenci slavnostně zahájila provoz na moři v ústí řeky Temže. A Velká Británie má s energií z větru další velké plány.

Zemské jádro je velmi horké. Teplota ve středu Země dosahuje až 6 000 °C, což je srovnatelné s podmínkami, jaké panují na povrchu Slunce. Zakusit takové teplo na vlastní kůži můžeme zde, na zemském povrchu, prostřednictvím vulkánů, horkých pramenů a gejzírů. A něco z toho můžeme dokonce zachytit a využít třeba k výrobě elektřiny.