Energetika strana 3

Efektivní využití „zelené energie“ s bateriovými systémy

Obnovitelné zdroje hrají ve světovém energetickém mixu stále významnější roli. OZE se v současnosti podílejí na celkovém spotřebovaném množství elektřiny 13 % a z hlediska instalovaného výkonu je jejich podíl dokonce až 2x větší. Pro srovnání lze říct, že přibližně odpovídá výkonu jednoho Temelína. Úskalím výroby energie z obnovitelných zdrojů je však jejich obtížná předpověditelnost a složitá regulovatelnost. Důsledkem toho jsou i zcela nové nároky na provoz distribučních sítí a nové požadavky na jejich řízení.

Část Rotterdamu propojí chytrá síť

Nizozemské město Rotterdam je největším evropským přístavem, logicky tedy patří mezi gigantické konzumenty elektrické energie. Nyní se část tohoto města pouští do zkušebního projektu, který má ovlivnit budoucnost energetiky.

Ventotene - ostrov na baterky

Malý středomořský ostrov Ventotene se na přelomu letopočtu stal místem, kde byly postupně vězněny příbuzné hned pěti římských císařů, a také později zde bývalo vězení. Dnes na ostrově žije přes sedm set stálých obyvatel a jezdí sem stále více turistů. Jejich nároky na elektřinu jim nyní plní hybridní systém, který kombinuje dieselové generátory s obnovitelnými zdroji a inovativním systémem skladování energie.

Energie z odpadů v Dublinu

Na poloostrově Poolberg u dublinského přístavu vyrostla spalovna komunálního odpadu, která tuto nepotřebnou hmotu přemění na elektřinu pro 80 000 domácností a teplo pro dalších 50 000 domovů. Projekt na výrobu energie z odpadů (Waste-to-Energy) vznikl na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Nastavení ochran pro bateriové úložiště

Integrace a růst počtu bateriových úložišť (BESS) v elektrické síti je v současné energetice žhavým tématem. V roce 2015 se společnost EDP Distribuição (EDPD) rozhodla v rámci své distribuční sítě instalovat unikátní bateriové úložiště. Nová technologie vyžaduje odpovídající ochranu.

Největší plovoucí větrná farma se roztočí u břehů Skotska

Mořské, tzv. offshore, větrné elektrárny jsou velice slibným zdrojem elektrické energie budoucnosti. U evropských břehů fungují především v Severním a Baltském moři. Jejich instalace je bohužel přísně limitována hloubkou vody, která nesmí přesáhnout 50 metrů. Z tohoto důvodu je nelze umisťovat do vzdálenějších míst oceánů ani ke strmě se svažujícím břehům kontinentů. Tento problém částečně řeší technologie plovoucích větrných elektráren, kterou lze použít i v hloubkách několika set metrů.

Jedno zařízení – dvě funkce

Unikátní technologie Siemens v rozvodně sázavské sklárny   Zhruba před rokem došlo v rozvodně sázavského závodu Kavalierglass, a. s., největšího výrobce borosilikátového skla na světě, k havárii na vypínači 110 kV. Společnost Siemens byla požádána o urgentní servisní zásah a v rámci následné modernizace využila poprvé v ČR přístroj, který kombinuje funkci vypínače a odpojovače typ 3AP1FG-DCB.

Systémové řešení COMOS pro management technologií

Konstruktéři a provozovatelé výrobních technologických zařízení potřebují sofistikované systémové řešení, které umožňuje správu enormně velkých objemů projektových dat a vytváří ideální zázemí pro dosažení vyšší produktivity při plánování, provozu a údržbě průmyslových zařízení. Takové řešení nabízí softwarový systém COMOS od společnosti Siemens. 

InterFlex

Na začátku ledna 2017 odstartoval evropský smart grid projekt InterFlex, podpořený z programu Horizon 2020, který je zaměřen na zvyšování flexibility evropských distribučních sítí v prostředí stále významnějšího podílu obnovitelných zdrojů energie s využitím konceptu smart grid. Účastníkem projektu je i ČEZ Distribuce a jako partner se na něm podílí i Siemens.

Do provozu se chystá největší plovoucí větrná farma na světě

Mořské, tzv. offshore větrné elektrárny jsou velice slibným zdrojem elektrické energie budoucnosti. U evropských břehů fungují především v Severním a v Baltském moři. Jejich instalace je bohužel přísně limitována hloubkou vody, která nesmí přesáhnout 40 – 50 m. Z tohoto důvodu je nelze umisťovat do vzdálenějších míst oceánu ani ke strmě se svažujícím břehům kontinentů. Tento problém částečně řeší technologie plovoucích větrných elektráren, které lze použít i v hloubkách několika set metrů.